Zde je opět důležité zdůraznit jednu okolnost. Pokud prodáváte nemovitost a dohodnete se na příslušném depozitu, k penězům se zpravidla dostanete až po zápisu nového vlastníka na katastru nemovitostí (až bude zápis proveden, katastrální úřad vás o tom vyrozumí). Může to ale leckdy znamenat, že se ke svým penězům dostanete až po dvou letech. Má-li někdo akutní finanční potřeby, dvouletá doba zamrzí. Standardní znění smluv samozřejmě není povinné a pokud bude prodávající potřebovat peníze rychle, je vhodné se předem s kupujícím a právníkem dohodnout na jiném znění smlouvy.
Dodatečné změny sice možné jsou, ale musí s nimi souhlasit obě strany. Pokud na peníze nespěcháte, nemusí zde být problém. Peníze bývají zpravidla depozitovány na termínovaných vkladech a seriózní právník si strhne pouze náklady na zřízení a zrušení účtu. Tj. úrokové výnosy by měly zůstat prodávajícímu. Toto je ovšem nutné zanést již do smlouvy o depozitu. Nejsou výjimkou právníci, kteří si nechají za depozitum od smluvních stran zaplatit a ještě si chtějí ponechat úrokový výnos. Takového právníka je nejlepší poslat tam, odkud přišel.
Pokud totiž bude zápis do katastru nemovitostí trvat zmíněné dva roky, můžete za dvoumilionové depozitum při 3 % úrokové míře zaplatit klidně přes 120 tisíc korun. A to je trochu dost za pouhé zřízení a zrušení účtu. Pokud chcete po prodeji kupovat jinou nemovitost, tak nejen že vám peníze na depozitu brání v jejich užití, ale zřejmě budete mít i problémy v případě žádosti o hypoteční úvěr. Banka totiž zpravidla potřebuje doložit od klienta vlastní prostředky a dokládání jejich výše na účtu depozitáře s nejasnou vidinou, kdy si na ně budete moci doopravdy sáhnout, není příliš přesvědčivé.